První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha
Úvod Naše srazy Jiné srazy Aktuality Kontakty Odkazy Fotogalerie Chat Kronika
Úvod
Naše srazy
Jiné srazy
Aktuality
Kontakty
Odkazy
Fotogalerie
Chat
Kronika

Intensys-cz
Pro volnou chvilku

Vite, proc je Pentium znatelne rychlejsi nez 486ka??
No protoze 486ka vysledky pracne pocita, zatimco Pentium je hada.
Anketa
Miniaplikace
Počasí
počasí počasí

počasí počasí

počasí počasí

počasí počasí

Reklama
Zde může být upoutávka třeba na Vás, Vaše www a pod. ...

"Jarní sraz - 2009"

se uskuteční ve dnech od 26. – 28.6.2009 v Motelu Mýto.

Motel Mýto se nachází na sjezdu z dálnice D5 na padesátém kilometru ve směru Praha - Plzeň (EXIT 50). Areál motelu je umístěn cca 400 m od tělesa dálnice a je při jízdě po dálnici velice dobře vidět. Tím, že motel je situován částečně v lese je návštěvníkům zaručen při pobytu klid a čisté prostředí.

Motel nabízí, snídaně, obědy, večeře (snídaně pro hotelové hosty 90 Kč), vynikající studená i teplá jídla po celý den. Možnost sportovního vyžití, venkovní letní bazén, fotbalové hřiště, hřiště na odbíjenou ...

Záloha na chatku činí 500,- Kč a je nutné ji složit do 15.5.2009 u Pepíka Miléře.

UBYTOVÁNÍ

  • Motel - (pokoje 1 - 4 lůžkové s možností přistýlky, sprcha, WC, televize)
  • Chatky - (4 lůžkové, kapacita 80 - 100 lůžek)

Cena za ubytování na noc:

  • Jednolůžkový pokoj 680 Kč
  • Dvojlůžkový pokoj 760 Kč
  • Třílůžkový pokoj 880 Kč
  • Čtyřlůžkový pokoj 1170 Kč
  • Chatky ( pro 4 osoby) 450 Kč
foto_1

foto_2


A jak to dopadlo, se můžete podívat zde ...

Zpráva z jarního srazu našeho klubu.

Všechny Vás srdečně zdravím a pozdravuji. Už jste určitě všichni rozjeti do dalekých i blízkých krajů na dovolené. Trávíte více či méně slunečné dny a tak Vám musím trochu ubrat toho volna. Posílám Vám zprávu z jarního srazu klubu.

Sjížděli jsme se v pátek 26.června 2009. Tentokráte poslední víkend v červnu. Děti už většinou přijely s vysvědčením v kapse a rodiče byli spokojení s výsledky ratolestí a tudíž bez větších starostí. Když jsem se ptala na vysvědčení, zjistila jsem, že všechny děti dopadly dobře. Tedy jak jinak, máme přece chytré děti, po rodičích.

Ale zpět ke srazu.

My jsme dorazili mezi prvními a tak jsme mohli sledovat všechny příjezdy členů. A že nás tam teda bylo. Chatky se postupně plnily a my jsme do večera jen klábosili a sdělovali si nejnovější aktuality. Párkrát nás pěkně do chatek zahnala bouřka. Bouřilo to pěkně, když to jednou prásklo docela blízko a já zvědavě vykukovala dveřmi ven, splašila se mi čubina a pádila přes kemp do úkrytu. Miluna vyběhla za ní, déšť nedéšť a nebýt bravurního zákroku Pepy Šimka asi by běžela zpátky domů. Za chvíli bylo po dešti a zase krásně. Odvážlivci zamířili do přilehlého bazénu. Pochopitelně i ti moji nadšenci. Při pohledu na ně mi byla docela zima, ale asi jim to nevadilo. Večer jsme opět strávili v družné debatě. Opět začalo pršet a zase přestalo, a zase začalo, tak jsme šli docela brzo spinkat, no brzy, bylo něco po jedné po půlnoci. Ráno jsme museli brzy vstávat, tak raději na kutě.

V sobotu po zahájení srazu v půl desáté jsme už vyráželi na spanilou jízdu do Dobřívu. Kolona pěkně dlouhá, nejméně 6o vozů a to nás ještě stíhali opozdilci a tak v Dobřívu jsem napočítala 72 vozů. Velmi slušná účast. Taky u stánku se vstupenkami do vodního hamru měli dost práce. Vodní hamr byl úžasný, řemeslníci velmi šikovní, i když všichni již staršího data narození. Vnouček Filípek se nejdříve bál jít dolů do té tmavé budovy, ze které se ozývaly rány, ale nakonec se odvážil a pak jen kulil očička. Na konci pak dědovi vybušil hlavičku hřebíku. Je to prostě můj malý šikula. Vycházeli jsme z minulého století do současnosti, byl to zajímavý pocit. Jsme nejšikovnější na celém světě. Pak opět hromadné nalodění do našich krasavců a hurá do vojenského muzea. Cestou se zase provozovaly hrátky na silnici a kolona se pěkně vlnila. To všechno určitě bude vidět na fotkách a videích. A kdo se nechtěně dostal do naší kolony, opravdu špatně z ní vyjížděl. Lidé mávali a my troubili a mávali, no krása a nádhera. Konečně vojenské muzeum. Nejdříve nás uvítalo pár vojenských vozů a hrozně se mračící vrtulník a pak s průvodcem jsme pomalu procházeli muzeum. Poutavé vyprávění průvodce, sluníčko a vojenská minulost, to se nedá popisovat, to musíte zažít na vlastní kůži. Všem se nám to moc líbilo, ale děti nás popohnaly dál. Měly totiž hlad. A tak už každý zvlášť jel hledat nějakou restauraci. Také jsme jednu našli, v Rokycanech u Sokolovny. Tam nás ale už nikdy neuvidí. Pravda přijelo nás 7 dospěláků a 5 dětí, přidal se k nám ještě Honzík Zabloudil s doprovodem. Vybrali jsme si jídlo poměrně rychle, ale pak to začalo, Jedno jídlo po 35 minutách a to ještě ne pro mě, Filípek už kňoural hlady a volal, že si to dojde sám uvařit, ať mu dají aspoň rohlík. Prostě celkově vzato - hrůza. Mezi jídly 40 minut a hotovka jako nakonec, prostě „superrychlá“ obsluha. Tak ti co dostali jídlo mezi prvními měli u posledního jídla zase hlad. Proto doporučujeme, tuto restauraci objeďte, fakt to bylo hrozné. Měli jsme co dělat, abychom byli do 5. hod. v kempu a mohli v klidu připravit soutěže. Tentokráte soutěžily dětičky jak u Věrky Pálkové, tak u nás. Prostě do večera bylo co dělat. I pro dospěláky byla připravena jedna soutěž. Přiznám se, že i já jsem měla co dělat tuto trasu projet, snad jen Bára Miléřová jela jako z praku. Nebojte se na podzim si to zopákneme. No a večer bojovka. To bylo trochu složitější, špatný terén v okolí, ale Pepa Krása si s tím poradil. Lítal po lese s pilou a klestil dětem cestičky, tak už jen aby nepršelo.

Dlouhou chvíli před bojovkou si děti zpestřovaly hraním a hlavně dostávaly od Burgeťáků svítící tyčinky a tak po kempu lítala samé osvětlená strašidla. Trošku při tom i sprchlo, ale všechny dětičky to vydržely. Nakonec to vyšlo. Déšť si to rozmyslel a šel někam jinam a my vyrazili. Tedy ne hned na bojovku, nejdříve bylo připraveno překvapení. Nad celým kempem lítaly rachejtle a náš ohňostroj ozářil celé okolí. No a pak les. Tentokráte jsme šli docela hluboko do lesa a tak někteří odvážlivci noční bojovku vzdali rovnou, ale mnoho jich vyrazilo na trasu. Šli i úplný prťata, tedy s maminkami a ty se bály víc než potomci. Bylo to hezké, vítr foukal, baterky svítily a strašidla strašila o sto šest. Vždyť taky na konci našli poklad a byli po zásluze odměněni. Všichni jsme se vrátili do kempu bez ztrát a konečně dali dětičky spinkat. A pak byl večer zase náš. Klábosili jsme a popíjeli dlouho do noci a někteří odvážlivci šli nad ránem opět do bazénu.

Nedělní ráno bylo opět zatažené, vstávalo se po probdělé noci špatně, ale už nás čekaly jenom výsledky soutěží a ceny. To proběhlo všechno bez problémů, dětičky dostaly co si zasloužily, bezhlavě se vrhaly na bombóny a samolepky. Vzduchem létaly i náušnice a tak všechny děti měly plné ruce dárečků.

Co napsat závěrem. Myslím si, že se sraz vyvedl. Moc se mi líbil. Děkuji pořadatelům a moc se těším na sraz podzimní, snad vyjde lepší počasí. Mám je objednané. Děkuji Vám všem, kteří jste dorazili a přeji krásně prázdniny a dovolené a až si trochu odpočinete, volejte, ať můžeme plnit chatky v Lužanech.

Jinak my jsme ještě zajeli do Plzně na dinosaury. Jako vždy to bylo krásné. Jo a ještě jeden drb na zavěr. V srpnu se mi vdává dcera Milka, tak všichni chlapi z klubu už máte smůlu !!!! Hahaha

No to by pro dnešek stačilo, ještě jednou ahojky všichni citronáři,

jezděte opatrně papa Milena

foto_1 foto_2 foto_3 foto_4 foto_5 foto_6 foto_7 foto_8 foto_9 foto_10 foto_11 foto_12 foto_13 foto_14 foto_15 foto_16 foto_17 foto_18 foto_19 foto_20 foto_21 foto_22 foto_23 foto_24 foto_25 foto_26 foto_27

zpět na začátek

WebZdarma.cz