Hallo kachňáci !

Jelikož se světového srazu ve Skotsku zúčastnily jen dvě posádky vozidel 2CV, z čehož jsem jednu tvořil já - Pavel+Veronika a druhou Pavel s Vlastou, chci se s Vámi podělit o zážitky z této akce.

Po dlouhých úvahách, jak se tam vlastně dostat, jsme si zvolili nejpohodlnější, alespoň dle našeho názoru,cestu trajektem z Amsterodamu do Newcastlu, kterou jsme si objednali a zaplatili již v předchozím kalendářním roce. Takže jsme 22.7. vyrazili směr Amsterodam s jednou přestávkou - nocovali jsme u mojí sestry v Německu - asi 300 km od Amsterodamu. Na molu, u trajektu Quen of Skandinavia, jež odplouvala v 18.00 hod, to vypadalo již jako na nějakém kachním srazu. Byli jsme řazeni do front. Zvlášť kachny a deriváty a druhou kolonu tvořily HY,  kterých tam bylo celkem hodně. Na lodi jsme měli krásné kabinky s vlastní sprchou a WC. Na trajektu, který měl asi 12 pater, z čehož byly 3 patra restaurací, probíhala plavba do Anglie za stálého nasávání vínka a piva hladce. Takže naše ranní kocovina byla způsobena zcela určitě houpající se lodí. V 10.30 jsme opouštěli za stálého troubení všech kachen loď směr Newcastle, kde jsme se chvíli procházeli a poté nabrali směr Kelso, místo konání srazu, které bylo vzdáleno asi 60 mil. Jízda vlevo, a ještě sledování mapy, nic moc. V Kelsu jsme zastavili před branou zámku Floor Castle, na jehož pozemku se sraz konal, v domnění, že nás nechají někde na louce kempovat a být tak na srazu mezi prvními. Ale místo toho nás velice slušně vykázali do okolních kempů a dali nám jejich seznam. Takže jsme popojeli asi 20 mil do kempu, kde jsme 2 dny kempovali za POUHÝCH 17 liber na noc. Počasí do té doby nic moc, velmi chladno, ale moc neprší.

Čtvrtý den naší cesty jsme si udělali výlet do Edinbvrgu - to není překlep, takhle se to ve Skotsku píše i vyslovuje. Na hradě, který je dominantou města, jsme strávili skoro celý den. Večer, po příjezdu do kempu, který se mezitím proměnil ve velký tábor kachen, hlavně z Holandska, grilujeme a klepeme v noci celkem kosu.

Ráno na den D odjezd do Kelsa, kde máme sraz s Tomášem a Janou, panem Holečkem a Jirkou a Milanem s Ilou. Krásné slunečné počasí, čekáme ve frontě na otevření brány srazu, která se otevřela přesně ve 12.00 hod. Utábořili jsme se v blízkosti našeho místa, kde se měla konat prezentace - pro neinformované členy - kandidovali jsme na pořadatele srazu v roce 2009. Poté rozprava všech zúčastněných zemí na zámku, slavnostní zahájení, grilování, pivo. Zatím neprší a nevěříme všem těm báchorkám o počasí ve Skotsku. Druhý den dopoledne přivezla dodávka 2 palety piva Budvar určené na rozdávání v rámci naší prezentace a z části i pro vlastní potřebu. Obhlídli jsme srazoviště, přivítali známé, zkontrolovali techniku - DVD - na promítání prezentačního filmu a takto krásně uběhl 2 den.

3. den jsme měli prezentaci, která se odehrávala ve vyhrazené zóně prodejců náhradních dílů. Po trochu rozpačitém začátku, kdy jsme začali rozdávat pivo a letáky, jsme měli za chvíli obsypaný stánek lidmi s lahvemi v rukou a všichni chtěli vyplňovat hlasovací lístky Czech Republik. Když několik Němců odneslo takto vyplněné lístky ke stánku kde kandidovali Němci za svoji zemi, po chvíli stánek sbalili a odešli, na rozdíl od nás, kde pivo teklo asi do 16:30 hod. Večer jsme byli první na pódiu a promítal se náš film. Děkujeme ještě jednou jeho tvůrcům, protože se velmi líbil a měl obrovský úspěch a sklidili jsme zasloužený aplaus. Dále kandidovali Francouzi, ale pouze mluveným slovem a němci promítáním obrázků. Už prší. Prší celou noc. Cesty se začínají proměňovat na tankodrom. Udělali jsme si výlet do okolí a zakoupili větší nepromokavý stan.

Následující den pro změnu prší, ale trochu méně. V 10.00 se Tomáš s Milanem odebrali na zámek, kde se mělo hlasovat o další pořádající zemi na rok 2009. Do 12.00 jsme nervózně přešlapovali a čekali jak to dopadne. Když se vrátili, a oznámili nám, že jsme kandidaturu vyhráli, začali jsme slavit. Museli jsme ale večer ještě jednou na pódium, jako vítězové, tak jsme šetřily síly. Večer v hlavním stanu byli snad úplně všichni, a to nejen kvůli stálému dešti, a napjatě čekali na vyhlášení. Poté Steeve, tak se jmenoval jeden z hlavních organizátorů, oznámil, že se sraz v roce 2009 bude konat …pausa...

Ozval se strašný aplaus a my jsme vyšli na pódium s českou vlajkou. Po poděkování, které přednesl Tomáš a do angličtiny překládala Šárka, která za námi jen tak přiletěla letadlem a to NEMÁ kachnu!!!, jsme pustili znovu naše DVD a sklidili obrovský aplaus. Stín na to trochu vrhala skutečnost, že náš předseda na pódiu chyběl a mnozí nevěřícně kroutili hlavami, že dal přednost jiné akci i když Citroení. Na podiu nám popřáli Francouzi a předali velkou flašku s věnováním Lubošovi. Dlouho, ale zas ne tolik, jsme se rozmýšleli jestli ji předáme v Praze majiteli, ale nakonec zvítězilo rozhodnutí nezatěžovat naše auta beztak přetížená a zapít vítězství. Dárek jsme alespoň pro Luboše nafilmovali na kameru.

V neděli jsme odvezli Šárku na letiště do Edinburgu a pokračovali dál do Sterlingu na prohlídku druhého nejhlavnějšího hradu ve Skotsku. Bylo to opravdu nádherné.

Večer, když jsme přijeli do Kelsa, byly už posádky Tomáše a Milana pryč. Pan Holeček s Jirkou byli naštěstí někde na závodech ploché dráhy a tak jsme šli brzo spát a po dlouhé době i vystřízlivěli. Ráno nás totiž čekal RAID Of England, ale o tom až příště.

Na závěr bychom chtěli poděkovat ještě jednou všem, kteří se podíleli na přípravách naší prezentace a její realizaci a nemohli jet s námi. Byl to náš asi nedražší a nejmokřejší sraz, ale opravdu stál za to a budeme na něj dlouho vzpomínat.

Pavel + Veronika